|
|
Modelování srážko-odtokových procesů s využitím parametrizace fyzikálních charakteristik půdního prostředí
Němečková, Soňa ; Košková, Romana ; Hesse, C.
Distribuovaný hydrologický model SWIM řeší podpovrchový odtok v souvislostech fyzikálních a chemických charakteristik půd ve sledovaném povodí. Tyto údaje vstupují do modelu ve formě parametrů půdních typů. Pro simulace na povodí Malše byly odvozeny dvě sady parametrů podle půdních sond z různě velkého území (povodí Malše a povodí Labe). Ukázalo se, že rozsah sond užitých pro vytvoření parametrizace může podstatně ovlivnit simulované hodnoty extrémních průtoků. Přesto může parametrizace vytvořená na velkém povodí při dodržení určitých předpokladů dostatečně reprezentovat místní půdní poměry v malém povodí.
|
|
|
Separace hydrogramu dešťového odtoku pomocí elektrochemických měření
Vondrka, A. ; Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav
V článku se popisuje metoda separace hydrogramu dešťového odtoku založená na měření koncentrace iontů ve vodách. Cílem je odlišit „starou“ a „novou“ vodu protékající uzávěrovým profilem malého horského povodí. Jako „nová voda“ se označuje voda srážková, která byla v kontaktu s půdou jen velice krátkou dobu – několik minut nebo hodin. termín „stará voda“ označuje vodu, která byla zadržena v půdě po mnoho dní nebo týdnů. Jako stopovače se použijí Na+ a K+ ionty. Je totiž známo, že koncentrace K+ v půdní vodě klesá s trváním styku vody s půdou a kořeny rostlin. Koncentrace obou iontů ve vodách bude měřena elektrochemicky pomocí iontově selektivních elektrod. Separace odtoku bude provedena použitím dvou- a trojsložkové metody.
|
|
|
Formování extrémních dešťů v Krkonoších v létě 2002 a 2006
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Fišák, Jaroslav
V článku diskutujeme hydrologické a meteorologické podmínky, které předcházely dvěma extrémním letním dešťům v Krkonoších v srpnu roku 2002 a 2006. Oba deště byly způsobeny cyklonami, které se pohybovaly z Maďarska nad Polsko. Meteorologické podmínky, které dešťům předcházely, byly v obou případech velice podobné – dlouhodobý nedostatek srážek a nadprůměrné teploty vzduchu. Zkoumáme roli nedostatečného transpiračního chlazení krajiny na vzniku obou extrémních dešťů.
|
|
|
Hydrologické extrémy a hrubá primární produktivita na povodí Liz
Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav ; Lichner, Ľ. ; Váchala, J. ; Krejča, M.
V horských podmínkách s nevýraznými zásobami mělké podzemní vody, jakých typickým představitelem je experimentální plocha Zábrod – louka na Šumavě, je retence vody v půdě podstatným faktorem, který rozhoduje o charakteru hydrologického cyklu a o hrubé primární produktivitě. Nedostatek vody má za následek oteplení, extremalizaci srážek a omezení produktivity. Naproti tomu nedostatek tepla způsobuje pouze omezení produktivity. Vysoká produkce entropie při transpiračním výparu je příznakem stability hydrologického cyklu, a naopak, nízká produkce entropie signalizuje jeho extremalizaci
|
|
| |
|
| |
|
|
Středoevropský srážkový rekord a povodně ve střední Evropě koncem července 1897
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
V roce 2007 jsme si připomněli 10. výročí přírodní katastrofy z července 1997, která postihla více států střední Evropy; v České republice se jednalo o „povodeň století“. Určitou analogií je extrém, k němuž došlo přesně o sto let dříve, v létě 1897, tedy dnes již před 110 roky. Zatímco v červenci 1997 byly překonány dosavadní rekordy vícedenních úhrnů srážek, jednodenní úhrn 345,1 mm z 29. 7. 1897 na stanici Nová Louka v Jizerských horách překonán nebyl. Je tedy dodnes českým a pravděpodobně i přinejmenším středoevropským rekordem. Mimořádné srážky v létě 1897 vyvolaly velké povodně, které postihly značnou část střední Evropy. Na území dnešní České republiky se vyskytly především v povodí horního Labe.
|
host ::
RSS.